Blechy, klíšťata, komáři – pouze obtěžují?
Blechy
Zná je asi každý majitel psa nebo kočky, a proto možná mezi lidmi koluje spousta různých mýtů a polopravd. Není pravda, že blechy ze psů a koček nenapadají člověka, naopak, vůbec nejsou v tomto směru vybíravé. Není pravda, že se nacházejí pouze v srsti zvířat, ale naopak, můžeme si jimi v krátké době zamořit celý byt. Není pravda, že zablešení je pouze estetický problém, blechy přenášejí nemoci ohrožující nejen psy a kočky, ale i člověka.Krev sají jen dospělé blechy, celý vývoj přes vajíčka, larvy a kukly probíhá v prostředí. V případě psů a koček často v domácnosti, v pelíšku, na gauči, křeslech, kobercích, kde se nacházejí také dospělé blechy, které načas opustily svého hostitele a čekají na nového nebo mladé blechy, které se do aktivního života teprve chystají. Celosvětově nejrozšířenější blechou je blecha kočičí - Ctenocephalides felis, která napadá psy, kočky i člověka. S blechami se setkáváme po celý rok, i když nejvyšší výskyt bývá koncem léta a během teplého podzimu. Sáním blechy svého hostitele zneklidňují, u zanedbaných zvířat mohou ztráty krve vyústit až v anémii, zvířata se neustále škrabou. Psi a kočky velmi často reagují i na nízký počet blech kožními problémy, které vznikají jako reakce na sliny blech a projevují se tzv. alergií na bleší kousnutí. Srst psů a koček je polámaná, řídká, kůže zhrublá a zčervenalá, projevuje se silná svědivost. Blechy jsou známými přenašeči různých onemocnění. Pozřením blechy dojde k nakažení tasemnicí psí, při sání blechy přenášejí různá virová a bakteriální onemocnění přenosná nejen na zvířata, ale rovněž na člověka. Známá je "nemoc z kočičího škrábnutí", kterou vyvolává bakterie přenášená trusem blech. Ten se zachytí na drápcích kočky a při poškrábání se přenese na člověka. Častými pacienty jsou děti, které si hrají neobratně s kočkami. Onemocnění je bolestivé, provázené otoky poraněného místa a teplotami, ale život neohrožuje a terapie antibiotiky je úspěšná. Kočky infikované touto bakterií jsou často bez příznaků onemocnění.
Klíšťata
Vyskytují se pouze ve volné přírodě. Lidé však mylně předpokládají, že tím jsou míněny lesy a louky vzdálené hustému osídlení. Bohužel se klíštata běžně nacházejí nejen v parcích, ale stačí jim i malá zahrádka u domu. Riziko klíšťat je hlavně v přenosu nebezpečných infekcí kolujících mezi zvířaty a lidmi. Krev sají všechna stádia – dospělci, larvy i nymfy. Klíšťata vyskytující se u nás jsou trojhostitelská, což znamená, že se musí nasát před každou vývojovou změnou na novém hostiteli. Střídání hostitelů zvyšuje pravděpodobnost infekce různými původci onemocnění. Dominantním druhem u nás je klíště obecné – Ixodes ricinus, které žije na celém území ČR do nadmořské výšky kolem 1000 m, ale i ve vyšších polohách. Vrchol výskytu je na jaře v dubnu a květnu a pak na podzim, ale objevuje se celoročně i během mírných zim. Dalším velmi důležitým druhem je piják lužní - Dermacentor reticulatus, který naštěstí žije dosud jen ve vymezené lokalitě Břeclavska. Jeho nejvyšší výskyt je poněkud dříve na jaře, již v březnu a dubnu, pak během léta výrazně klesá a objevuje se opět na podzim. Klíšťata poškozují kůži v místě přisátí, jejich sliny působí na nervový systém hostitele, což se může projevit ospalostí až ochrnutím. Tato reakce je individuální a nemusí souviset s množstvím přisátých klíšťat. Obvykle odezní po odstranění parazitů, ale doporučujeme podpůrnou terapii. Klíšťata včetně našeho nejrozšířenějšího klíštěte obecného přenášejí četné nebezpečné viry, bakterie, např. klíšťovou meningoencefalitidu, boreliózu, anaplazmózu, které jsou známy u lidí, ale které se vyskytují také u psů a koček. Z parazitárních infekcí u nás se může jednat o krevní parazity zejména psů, jejichž přenašečem je naštěstí výhradně piják lužní, jehož výskyt je omezen na Podyjí. Doufejme, že situace u nás se nebude vyvíjet obdobně jako na Slovensku, kde se před deseti lety tento druh klíštěte vyskytoval na omezených lokalitách a postupně se výrazně rozšířil. Výskyt krevních parazitů (babesiózy) psů na Slovensku lze bohužel v současné době označit za běžný.
Komáři
Určitě dokáží znepříjemnit a někde i znemožnit večerní posezení. Krvežíznivé jsou pouze samičky, samci se mírumilovně živí rostlinnými šťávami. Komáři bez problémů úspěšně atakují psy a kočky i přes jejich hustou srst. Obdobně jako u blech a klíšťat, nejde jen o komáří štípance, i když kalamitní výskyt komárů je nesnesitelný, ale především o přenos infekcí.U nás se setkáváme asi se 70 druhy komárů, známý je např. komár pisklavý - Culex pipiens. Jejich aktivita trvá obvykle od března do října a vyskytují se v podstatě na celém našem území. K vývoji potřebují stojatou vodu, vystačí i se zahradními nádobami, ale lokality známé záplavami podél vodních toků se potýkají na jaře s kalamitním výskytem komárů. Situace je vyhrocená především v Podyjí, na Litovelsku a Mělnicku. Roje komárů zneklidňují všechno živé, četné vpichy při sání poškozují kůži. Komáři jsou zároveň nebezpečnými přenašeči virových, bakteriálních a para- zitárních infekcí lidí i zvířat - zejména malárie a různých encefalitid a horeček pojmenovaných podle lokality zjištěného výskytu (Západonilská horečka aj.). U nás jsou komáři jako přenašeči onemocnění velmi důkladně zkoumáni. Od roku 2005 je potvrzen výskyt podkožní a srdeční dirofilariózy (podkožní a srdeční červi) u psů na jižní Moravě. Onemocnění přenášejí komáři, postihuje psy, kočky, fretky, volně žijící šelmy, ale i člověka.
V posledních letech často cestují lidé na dovolenou do tropických a subtropických zemí i se svými zvířaty, zejména psy. Teplé podnebí je vhodné místo k životu pro daleko širší spektrum klíšťat a různého krevsajícího hmyzu než oblast mírného podnebí střední Evropy. V těchto zemích se šíří pomocí přenašečů i více nebezpečných virů, bakterií a parazitů. Občané cestující například do Středozemní oblasti se psem, by měli dodržet všechna opatření, která by mohla zabránit nakažení psa. Pokud se infikovaný pes vrátí zpět do ČR, je další šíření dáno výskytem přenašeče u nás. Takto se mohla rozšířit dirofilarióza, protože přenašeči jsou komáři. Naproti tomu se nemůže dále šířit leishmanióza, protože přenašeč žije v jižní Evropě a dalších tropických a subtropických zemích, ale ne ve střední Evropě. Vzhledem k tomu, že nemoci, kterými se mohou psi nakazit jsou velmi nebezpečné, často smrtelné, je ochrana proti přenašečům nezbytná. Přenos zcela závisí na přenašeči, přímým kontaktem se nemůže uskutečnit.
Ochrana proti blechám, klíšťatům a krevsajícímu hmyzu spočívá v pravidelném opakovaném použití účinných prostředků, které přeruší vývojový cyklus blech, usmrtí klíšťata a odpuzují komáry. V rizikovém období roku a při vycestování je nutná zvýšená ochrana zvířat, pečlivá aplikace přípravku v intervalech, které doporučí veterinář pro danou situaci. Blechy, klíšťata a komáři poškozují sáním krve a kožním drážděním přímo hostitele - psy, kočky a člověka, ale nebezpečí spočívá rovněž v přenosu nejrůznějších onemocnění. Je pro nás velmi záludné, že psi a kočky infikovaní například klíšťovou encefalitidou, boreliózou, původcem "nemoci z kočičího škrábnutí" nemají často žádné zdravotní problémy. Slouží však jako rezervoáry patogena pro přenašeče, který pak infikuje vnímavého hostitele - člověka. Ochranou psů a koček před těmito nebezpečnými parazity chráníme i své zdraví.